Věřím tomu, že většina věcí se dá naučit. Některé opakováním, některé metodou pokus omyl, některé pouze životní praxí. Některé se naučíte jednou pro vždy, třeba jezdit na kole. Jiné se učíte celý život. Tam patří i leadership.
Manažerská cesta k poznání, jak vést lidi, hodně bolí. Ukážete, že něco sami umíte, ostatní to otráví. Dáte až moc podpory, tým zpohodlní. Budete moc striktní, tým demotivujete. Povolíte a tým zleniví. Lpěte na detailech a budete za prudila. Bavte se nedej bože s někým víc a už nadržujete. Je to hodně věcí a všechny se dají vychytat. Naučíte se to, najdete si tu svoji správnou polohu. I když budete na začátku třeba úplně tragičtí, tým pozná, že na sobě pracujete a po čase to ocení.
To největší poznání v leadershipu začne probíhat ve chvíli, kdy se vám narodí děti. To je moment, kdy ve středu vašeho vesmíru přestáváte být vy, ale ony. A cokoliv od té doby děláte pro sebe, děláte pouze proto, abyste byli lepšími pro vaše děti. A když uspějí ony, uspějete i vy. Budete šťastní.
Je to jednoduchý vzorec. Dělejte to tak, aby váš tým uspěl. Oni jsou hvězdy. Vy jste v pozadí. Vy je tam nasměrujete. Ale oni tam dojdou. Za vás i pro vás. A nikde není potřeba říkat ani psát, že jste jim pomohli vy. Bude to vidět.
