Jednou z profesních deformací obchodu je všímání si i těch nejmenších reakcí lidí, nenápadných gest nebo třeba také čtení mezi řádky. Jinými slovy, empatie je pro obchod, business a vyjednávání rozhodně dobrá schopnost.
Před pár týdny odvysílala ČT dokument Revoluce v myšlení - Altruismus. V dokumentu se také objevil Matthieu Ricard, jehož slavný TED talk ve mě již před pár lety zanechal velký dojem.
Právě jeho řeč byla jedním z momentů, kdy jsem si uvědomil, jaký přesah má letitá praxe v jednání s lidmi a jak je studium vzorců lidského chování důležitá pro rozvoj a dá se říct i záchranu naší společnosti. Budu-li neskromný, řeknu si, že jsem se tehdy stal amatérským etnografem. Tím myslím především to, že jsem se začal zajímat o souvislosti lidského chování nejen v businessu, ale ve společnosti jako takové. Ze stejného důvodu mě přirostl k srdci Impact Hub, který se neúnavně snaží dostat altruismus do podnikání a zároveň podporuje projekty s přesahem, které tedy jakkoliv pomáhají zlepšovat svět, kde žijeme.
Zmíněný dokument mimo jiné zachycoval dva jednoduché a neškodné experimenty s dětmi, které odkrývaly část podstaty vzniku altruismu a nenávisti. Zkusím to popsat co nejjednodušeji:
Altruismus
Dospělý člověk dělal nějakou jednoduchou činnost, např. si kreslil. Pak mu (schválně) upadla propiska a zhruba 14 měsíční dítě (které tedy ještě nedokáže pochopit, když mu vysvětlíte, že se má pomáhat) samo od sebe intuitivně tužku zvedlo a pánovi jí podalo.
V jiném experimentu hráli ještě mladším dětem maňáskové divadlo se třemi medvídky. Jeden se marně snažil otevřít krabičku. Druhý medvídek v zeleném tričku mu vždy pomohl. Naopak třetí medvídek v červeném mu krabičku zlomyslně zavíral. Pak si děti měli vybrat jednoho z dvou oblečených medvídků. Přes 90% dětí si vybralo toho v zeleném tričku, tedy toho hodného.
Tyto experimenty do značné míry dokazují, že lidé se rodí hodní, mají v sobě dobro, chtějí sami od sebe pomáhat druhým.
Nenávist
V dalším experimentu dostaly děti nějakého medvídka, třeba v červeném tričku. Byl to jejich medvídek, na kterého si zvykly. Pak jim hráli stejnou scénku, jako předtím. Děti paradoxně volily odlišně. Spousta z nich si totiž vybralo medvídka, který měl stejné triko, jako ten jejich vlastní medvídek. Odlišnost se pro ně tedy stala faktorem, díky kterému zatratily hodného medvídka a preferovaly toho zlého (který zavíral krabičku).
Tohle poukazuje na jádro vzniku nenávisti. Odmítáme to, co je odlišné. A toto automatické mentální nastavení je tak silné, že může přebít objektivní úsudek.
Co vyplývá z poznatků o altruismu
Nad oběma pokusy často přemýšlím. První pokus mi dává jakousi naději, že každý v sobě má zakořeněné dobro, na čemž se určitě dá nějakým způsobem stavět. Vzpomínám také na famózní řeč bývalého kolegy Hugha Camptona , který před pár lety přijel do Čech na firemní pobočku odříkat dvouhodinovou rutinní nudnou přednášku o bezpečnosti práce. Místo toho nás absolutně rozsekal a donutil sáhnout si na naše morální dno. Dodnes si pamatuji, jak říkal: "Když vidíte, jak upadne stařenka na ulici, co vás napadne? Sakra, všichni se dívají, budu vypadat blbě, když jí pomůžu." A dovysvětloval, že vnitřně chceme pomoct, ale jsme paralyzovaní naprosto nesmyslnými nastaveními v hlavě. Téměř nikdo však nedokázal popřít to, že někde uvnitř chtěl, opravdu moc chtěl, pomoci. Na to navázal: "Vys... se na to, prostě jí pomozte. To ostatní jsou nesmysly. Až to uděláte, budete se cítit skvěle a ostatní se budou nenápadně stydět..."
Co vyplývá z poznatků o nenávisti
Na druhou stranu mě zaráží jednoduchost zjištění vyplývajícího z druhého pokusu. A když věda přinese jasné nové a experimenty podložené důkazy o nějakém jevu, není důvod jí nevěřit. Vždyť je to tak jednoduchý a jasný podnět ke změně k lepšímu. Říkám si, co by se stalo, kdyby všichni shlédli výše zmíněný dokument a dokázali tyto poznatky aplikovat.
Co bychom si mohli ušetřit, kdybychom všichni pochopili, že nenávist pramení pouze z odlišností
- Veškeré násilí, konflikty a války pramenící z odlišné víry a náboženství. To je mimochodem hlavní téma, o kterém mluví Dalajláma (až budete v knihkupectví, kupte si tuhle malou knížku za pár korun)
- Všechny rasismy, nacismy a podobné nesmysly
- Genderovou nerovnost
- Šikanu ve škole
- Předsudky vzdělaných vůči nevzdělaným
- Trolling a hating na internetu. Tolik lidí se ostře vyjadřuje k různé problematice na internetu v domnění, jak odborně někoho kritizují (což by bylo samo o sobě v pořádku). Ve skutečnosti si pouze vybíjejí svoji nenávist vůči někomu, kdo má jiný názor, pohled na svět nebo způsob vyjadřování
- Hooligans (na což bylo mimochodem v dokumentu také poukázáno)
- Konflikty mezi politickými stranami, které misto aby vzaly to nejlepší od každého a implementovaly, se hádají, kdo je "chytřejší"
Nejsem nějaký sluníčkář, nejsem ani naivní. Jsem ale přesvědčený o tom, že věda ve spojení s businessem dokáže v budoucnu vyřešit problémy naší společnosti. Např. tím...
- že se víc lidí zamyslí nad tím, jak něco tvořit, než něco konzumovat
- že víc firem začne dávat část svých zisků na smysluplné projekty
- že víc majitelů firem a top managerů začne studovat leadership a rozvíjet emocionální inteligenci (čímž mimochodem ve finále také vydělají více peněz)
- že se marketingoví experti zaměří místo na podporu nekvalitních produktů a špatných politických stran více na šíření vědeckých poznatků.
Je mnoho lidí, kteří to již dělají. Je také mnoho firem, které dělají business s přesahem a mají velmi pozitivní dopad na společnost. Pořád to ale není dost. Rezervy jsou obrovské. Změnit to však můžeme pouze my, lidé, kteří pracují pro firmy nebo ve vlastních firmách.
Nástroje máme, podklady také. Tak v čem je problém?
